|
|
The Role of Myth in Mark Rothko's and Barnett Newman's art
Havelková, Tereza ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Moje bakalářská práce pojednává o tvorbě dvou významných představitelů amerického moderního umění, Marka Rothka a Barnetta Newmana v kontextu jejich historické situace. Poukáži na souvislosti jejich tvorby, prohlášení a vlastních textů se situací druhé světové války a zmíním další umělce, básníky a myslitele, kteří se jim svými názory blížili. Na počátku 40. let se stala mytologie jedním ze základních prvků jejich umění. Pokusím se tuto skutečnost objasnit a vysvětlit, jak se téma mýtu pojilo se soudobou situací, a to na základě teorie Reného Girarda a Erica Voegelina. Svoji práci jsem rozdělila do tří sekcí. První část vychází z Girardovy teorie mýtu a srovnání s jinými přístupy, důležité jsou také souvislosti mezi mýty a ideologiemi 20. století. Další kapitola přibližuje situaci, v níž Rothko s Newmanem tvořili, jejich pozici na americké umělecké scéně a roli jejich židovského původu. Dále jsem se zabývala umělci jednotlivě, abych popsala témata, která pro ně byla charakteristická. Na závěr se podrobněji věnuji vizuální stránce a emocionálnímu působení jejich malby. Mým cílem je nastínit názory a myšlenky, které doprovázely jejich tvorbu a přiblížit se tak poselství, které tato díla zprostředkovávají. Klíčová slova: Mýtus, Mark Rothko, Barnett Newman, druhá světová válka, americké umění, primitivismus,...
|
|
|
Nighthawks in The Age of Anxiety. Dílo Edwarda Hoppera čtyřicátých let 20. století a "barokní ekloga" Wystana Hugha Audena z perspektivy intermediality.
Murár, Tomáš ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Předmětem diplomové práce je dílo amerického malíře Edwarda Hoppera (1882-1967) ze čtyřicátých let 20. století, a to ve vztahu k rozsáhlé básni Wystana Hugh Audena The Age of Anxiety. A Baroque Eclogue (1947). Práce celkem v deseti kapitolách zkoumá Hopperův obraz Nighthawks (1942), který je považován za jedno z jeho nejvýznamnějších děl válečných let. Jedinečná pozice tohoto obrazu je rekonstruována prostřednictvím intermediálních projekcí a vazeb na Audenovu báseň. Vedle rekonstrukce a interpretace intermediálních vztahů se do centra pozornosti dostávají časo-prostorové relace Hopperovy obrazové sémantiky, a to vzhledem k dobovým úvahám o časovosti, atemporalitě a aperspektivismu. Pozornost je věnována i vztahu obrazu k fenomenologii časového vědomí a trvání a také ve spojitosti se sémantikou prostoru jako "heterotopie".
|
|
|
Pollock a Jung
Dvořáková, Simona ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Na příkladu Jacksona Pollocka ve vztahu k analytické psychologii Carla Gustava Junga zkoumám použití Jungova symbolického slovníku reprezentujícího archetypy kolektivního nevědomí. Od úvodní části kontextu doby přecházím k objasnění pojmu nevědomí a klíčových psychologických aspektů, jejichž porozumnění hraje zásadní roli pro možnou interpretaci některých z Pollockových raných děl. Poukáži, že nejen psychoterapie, kterou poprvé podstoupil v roce 1938, ale i jeho hlubší zájem o psychologii překračují požadavky na vlastní léčbu a vytvořily elementy jeho osobní ikonografie. Je to patrné od roku 1941, kdy začínají být jeho práce bohatěji vrstvené v imaginaci. Podle Jungových principů se jeho zájem zároveň soustřeďuje k mýtu a kultuře raných civilizací - asyrské, egyptské, mayské a dalšímu před-kolumbijskému umění. K rozšíření jeho nevědomého symbolismu docházelo skrze teorie Johna Grahama, nebo znalosti "Modern Man" literatury Josepha Campbella nebo Harvey Fergussona. V závěru se zabývám otázkou aplikace Pollockových zkušeností z psychoanalýzy na vizuální jazyk jeho uměleckého díla. Snažím se nalézt odpověď; do jaké míry je možné prokázat objektivnost psychoanalytického výkladu jeho užité symboliky, za přítomnosti dalších vlivů a zároveň neopomenout skutečnou podstatu předmětu jeho umělecké praxe. Powered by...
|
host ::
RSS.